O zrůdách, které nechtěly malého mongoloida

Byl jednou jeden australský pár, který nemohl mít děti. Protože umělé oplodnění je drahé a paní nemohla udržet těhotenství, rozhodli se najmout si náhradní matku. V Thajsku, kde je to levné a snadné. Umělé oplodnění se podařilo a náhradní matka čekala dvojčata. Jenže jedno z dvojčat trpělo Downovým syndromem, jak se ukázalo během testů v těhotenství, a Australané nutili mladou Thajku, aby šla na potrat. Novinky.

Chceme jenom zdravou dceru? Australský pár s dcerkou.Nine Network/60 Minutes

Byla jednou jedna blogerka a ta blogerka si přečetla článek na novinkách o australském páru, který si nechal odnosit dvojčata Thajkou v Thajsku a který odmítl jedno z dvojčat, protože mělo Downův  syndrom. Blogerka razantně tento pár odsoudila a nazvala ho zrůdami. Jenže celý případ je mnohem komplikovanější a pejstřejší. Kdyby ona blogerka s článkem počkala, mohla by hořekovat mnohem víc. A případně odsuzovat...
 
Co je to vlastně za lidi?
 
V anglicky psaném tisku se dozvíte zhruba toto (čerpáno z australských, amerických a anglických novin)
 
Australský pár ze Západní Austrálie nemohl mít děti. Náhradní mateřství v západních zemích je drahé a mnohdy ne zrovna legální. Bylo tedy snadnější obrátit se na thajskou agenturu (V Thajsku skoro 70 procent australských párů řeší neplodnost tímto způsobem). Thajsko teoreticky  nepovoluje náhradní mateřství mimo rodinu, je to povolené v případě, kdy manželé nemohou mít dítě a příbuzná se uvolí odnosit jim dítě ze zkumavky. To ale neznamená, že neexistují agentury, které slouží západním párům. Průměrná cena je zhruba 10 tisíc dolarů, což je mnohem levnější než v civilizovaných zemích. Komerční náhradní mateřství v Thajsku není nijak regulováno. Zatím.
 
 
Píše , že se jednalo o vajíčko oné Australanky a spermie onoho manžela, takže tisk mluví o biologických rodičích. Mladičká Thajka, která se rozhodla pro náhradní mateřství, se tak rozhodla z finančních důvodů. Ve 21 už má dvě děti a ne zrovna miminka a trpěla dluhy. Nezvládá dluhy a domácnost. Její manžel souhlasil, protože se jedná o umělé oplodnění, ne o sex s jiným mužem... Nechala se tedy najmout agenturou, která vše zprostředkovala a zaplatila jí část peněz ihned. Mladá Thajka otěhotněla a čekala dvojčata. S australským párem se nesetkala osobně až do porodu (v jiné verzi zase pár vůbec náhradní matku neviděl, v další verzi si dítě odnesl agent z agentury na umělé oplodnění a v další verzi přišel Australský otec do porodnice a odmítl se jenom podívat na postiženého chlapce).
 
Aby si Australané ono dítě mohli odvézt, Náhradní matka Pattharamon Chanbua tedy lhala úřadům o tom, kdo je matka. Dle zákonů v Thajsku je legální matka ona, která děti porodila. Lhala prý na nátlak agentury, jinak by nedostala zaplaceno vše.
 
Tisk také  tvrdil, že v 7. měsících bylo jasné, že jedno z dvojčat bude postižené, že trpí Downovým syndromem. Zde se pak liší názory médií, někde se uvádí, že pár nutil Thajku, aby potratila nemocné dítě, jinde se tvrdí, že samotná agentura a lékaři doporučovali potrat (agentura nechtěla dodávat nemocné děti, lékaři nechtěli přivést na svět postižené dítě  a náhradní rodiče by jistě chtěli jen zdravé dítě).
 
Náhradní matka odmítla jít na potrat s tím, že je to proti jejímu náboženskému přesvedčení (samozřejmě, že najmout se jako děloha a mít děti uměle vyrobené je naprosto košer) a že na potrat nepůjde. Australský pár se s Thajkou setkal po porodu (prý) a zde se liší opět tiskové názory:
 
v jedné verzi dítě odmítl a chtěli nazpět peníze, v druhé verzi prostě nevěděli, že bude postižené a byli ochotni si ho odvézt, ale nakonec změnili názor, protože samotná Thajka tlačila na to, že si chce ono DS dítě nechat.
 
Australané si tedy odvezli zdravé dítě, malou holčičku, zatímco chlapeček, který je silně postižený, trpí srdeční vadou, selhávají mu plíce, zůstal v Thajsku. Potřebuje spoustu operací a pravidelnou lékařskou péči, kterou si Thajka nemůže dovolit ani omylem.
Thajka náhradní matka nemá peníze na to, aby se o něj patřičně starala a zajistila mu péči, navíc jí agentura nedala celou částku, která jí byla slíbena. Její příběh však dojal řadu lidí a díky médiím se vybralo víc než 200 tisíc dolarů na lékařskou péči pro chlapce. Australský pár je zatím anonymní. Gammy, malý postižený chlapec, potřebuje x operací a bude mít problémy celý život.
 
Příběh tímto ale nekončí.
 
Australský pár ztrácí anonymitu a nyní už se uvádí jejich jména.
Ukázalo se, že australský otec, David Farnell,  byl v minulosti trestán za pedofilii-  sexuální obtěžování dívek do 13 let, což se thajská náhradní matka dozvěděla a mluví se o tom, že by chtěla obě děti, že takový pár by neměl mít ani jedno dítě v péči.
Dále Thajka tvrdí, že ta dvojčata nebyla biologicky zcela onoho páru, že sperma sice poskytl pan Farnell, ale vajíčko pochází od jiné Thajky, že Wendy Farnell neposkytla vajíčko.
 
V rozhovorech se dále uvádí, že australský pár by rád měl obě děti, že pan Farnell poslal peníze na Gammyho léčení, že onen pár chtěl jenom, aby se o Gammyho dočasně starala a odvezli si zdravou holčičku, toto však ona Thajka rezolutně popírá.
 
Tato událost donutila thajské úřady zavřít jednu z populárních klinik na umělé oplodnění v Bankoku kvůli podezření na obchod s dětmi. Ostatní kliniky mají jejich osud nejistý. Thajsko uvažuje o zákazu komerčního náhradního mateřství. Případ australského páru, který obletěl svět tomu napomohl.
 
Verze v tisku se trošku liší, ale celkový výsledek je ten, že Thajsko chce regulovat komerční mateřství a že Farnellovi zatím mají jenom jedno dítě, zdravou holčičku a tento případ tím nekončí. Ještě o nich jistě uslyšíme.
 
Ponechme teď ale tyto bitvy stranou.
 
Je náhradní mateřství proti bohu? Zde záleží na tom, čemu věříte, jsou pobožní lidé, kterým vadí potraty, ale nevadí jim zkumavkové děti a náhradní mateřství.
Jsou lidé, kteří nechtějí postižené dítě, zrůdy? Z čistě obchodního hlediska, kterým náhradní mateřství mnohdy je a existují hodně tlusté smlouvy, by někdo mohl říct, že je to jejich právo, jsou to jejich děti. Kdyby děti nosila originální biologická matka a rozhodla se přerušit těhotenství u nezdravého plodu, spousta lidí by ani necekla (tedy ti lidé, kteří vědí, že je možné potratit jen vybraný plod a ti, kteří nejsou proti potratům).  Jenže u náhradní matky je to složitější.Náhradní mateřství je složité téma, někdo ho odmítá zcela, pro někoho je to poslední cesta, jak mít dítě. Možná prostě jen platí všeho s mírou a nesuď, abys nebyl souzen. Onen australský pár je však nyní souzen denně a nenáviděn. Lidé se rozčilují, že oni Australané nechtěli postižené dítě, zatímco je pro ně v pořádku, že existuje umělé mateřství za peníze....
 
Je v pořádku vyrábět děti ve zkumavce? Je v pořádku dát dohromady dárcovské vejce a dárcovské sperma a nechat náhradní matku to odnosit? Je v pořádku žena, která bez zjevných emocí odnosí dítě za peníze (samozřejmě, se uvádí, že se neplatí samotná služba, ale doba těhotenství bez práce a lékařské výdaje)?
 
 
A má cenu dělat rychlé soudy? Co kdyby někdo napsal, že svobodné nevyrovnané ženské by neměly dostávat děti do pěstounské péče nebo k adopci, protože je to proti bohu, proti zdravému rozumu?
Ano, případ onoho australského páru je podivný, ale nejsou to zrůdy, jsou to lidé.
 
Tak či tak, výše zmíněný případ ukazuje, jak tisk podává informace všelijak a jak je třeba si přečíst víc, než jen jeden článek. Celý případ rozhýbal lavinu, která přinese mnohé změny a okolo které se točí plno vášní.