Vzdělání doma by mělo být zakázáno. A kdo chce učit děti doma, ten má smůlu. Chládek se může inspirovat v chladném a krutém Severu...
Cosi je shnilého ve státech skandinávských...
V současné době se odehrává malé soudní drama ve švédském městě Gothenburg. Židovská rodina si přála učit děti doma, protože ve městě nebyla žádná vhodná židovská škola, která by byla zaměřena nejen na všeobecné vzdělání, ale i na židovskou víru. Rozhodli se tedy, že budou učit doma. Jenže to jaksi nejde.
Nyní bojují u soudu za právo učit děti doma. Město už před třemi roky rozhodlo, že děti učit doma nesmějí a dalo je k soudu, který určil, že děti musí chodit do místní veřejné školy. Namdarovi se odvolali proti tomuto rozhodnutí a s pomocí židovských komunit na celém světě vyhráli odvolání. Jenže město dál pokračovalo v soudech a chce, aby tato rodina nesměla učit děti doma. Poslední soudní stání se konalo zrovna v den Mezinárodní dne holokaustu.
Ve Švédsku je od roku 2010 vzdělávání doma prakticky zakázáno. Zákon povoluje výjimku v případě, kdy rodiče musejí vycestovat mimo zemi nebo kvůli zdravotnímu stavu dítěte, ale v podstatě se výjimka nepovoluje, takže můžeme říct, že domácí učení je ve Švédsku zakázano. A tento zákaz je trestán smrtí...tedy skoro...
V roce 2009 byl na letišti zadržen sedmiletý Domenic Johansson s tím, že byl učen doma. Švédská policie ho oddělila od rodičů, Švéda Christera Johanssona a Indky Annie. Rodina už byla připravena odletět Turkish Air do Indie, kam se chtěli odstěhovat natrvalo. Stěhování bylo ale pozastaveno. Policie je zastavila, protože Domenic byl učen doma, ač školní rok už skončil. Od roku 1985 do 2010 bylo možné učit děti doma s výjimkami, zákon byl příznivější než zákon od 2010. Psal se však rok 2009 a přituhovalo. Rodiče zůstali ve Švédsku a Domenic také. Ale ne spolu.
Domenic byl odtržen od rodičů a umístěn do pěstounské péče. K dnešnímu datu je Domenic v péči Švédů. Rodiče ho nejdřív směli občas navštívit, v roce 2012 jim však soud odebral rodičovská práva a ustanovali třetí osobu coby pěstouna a "rodiče". Domenic je skoro pět let v péči pěstounů a samozřejmě chodí do obyčejné veřejné školy. Jeho rodiče žijí pár kilometrů od Domenica, ale nesmějí ho vidět. Veškerý kontakt byl zakázán. V USA přirovnali odebrání rodičovských práv v tomto případě k trestu smrti. Krásná mladá rodina, která byla rozervána na kusy kvůli byrokracii Švédů. Ostatně jak jinak nazvat tento krutý čin švédského státu?
Švédsko má podobný systém pěstounů a státních poslíčků jako Norsko. Berou děti lidem, kteří si nemohou dovolit pořádný boj s úřady. Rodina dostane právníka od státu a tomu je jedno, jak případ dopadne, dostane zaplaceno tak i tak. Pěstouni dostanou další dítě a namastí si kapsy, státní organizace, které pomáhají dětem v krizi můžou zažádat od víc peněz od státu...
Možná by se Chládek rád inspiroval, teď když máme profi pěstouny a domácí vzdělání prý je nevhodné, protože plodí fanatiky?
Malý Domenic je stále u pěstounů. Jeho rodiče nespáchali žádní zločin, nejsou narkomani, netýrali ho, neponižovali, nezneužívali sexuálně. Jenom si dovolili ho učit doma...
Zdroj: http://www.ynetnews.com/articles/0,7340,L-4621865,00.html a http://www.hslda.org/hs/international/Sweden/201304160.asp
